Nový směr kombinace traktoru a pracovní plošiny
Zajímavé odkazy na techniku :
https://www.youtube.com/watch?v=RCfPM2LeuuI
https://www.youtube.com/watch?v=2u2ciVX7oQY
Kontroly SUIP 2024
Za první pololetí letošního roku uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 10 006 kontrol. Z tohoto počtu se 4 304 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 3 486 kontrol, 1 833 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 383 kontrol. Porušení právních předpisů bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno u více než 50 procent ze všech dokončených kontrol.
Vedle samotných kontrol vydaly oblastní inspektoráty práce 1 123 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, účastnily se v 452 případech kolaudačních řízení staveb a v 52 případech provedly dílčí prověrky Bezpečných podniků. V rámci bezplatného pracovněprávního poradenství veřejnosti zodpověděly oblastní inspektoráty práce letos zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům už dohromady 5 629 dotazů, především z oblasti pracovněprávních vztahů či bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti.
Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 16 041 nedostatků, přičemž 9 675 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 3 504 nedostatků bylo zjištěno při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 2 862 porušení v oblasti zákona o zaměstnanosti. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a při dodržování pracovní doby zaměstnanců.
Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 896 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 591 cizinců, 266 občanů České republiky a 39 občanů EU.
Za prvních 6 měsíců roku 2024 přijaly orgány inspekce práce celkem 3 345 podnětů ke kontrole. Z tohoto počtu 1 766 podnětů upozorňovalo na možné porušování právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek (nejčastěji se jednalo o odměňování zaměstnanců a oblast pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), v 984 případech upozorňovali podatelé na nelegální práci (nejčastěji se jednalo o nelegální práci občanů ČR – 658 podnětů, cizinců – 303 podnětů a občanů EU – 57 podnětů) a možné porušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a 429 podnětů ke kontrole směřovalo do oblasti bezpečnosti práce.
V prvním pololetí roku 2024 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 1 835 pokut v souhrnné výši 253 777 000 Kč.
Kontroly SUIP 2023
V roce 2022 obdržely orgány inspekce práce celkem 5 442 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Státního úřadu ispekce práce. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ). Podle jednotlivých oblastí kontrolních činností byly podněty rozděleny takto: na úseku PPV bylo v loňském roce přijato 3 079 podnětů, na úseku BOZP celkem 681 podnětů, na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 373 podnětů, 55 podnětů směřovalo na pracovní podmínky zaměstnanců s dočasnou ochranou z Ukrajiny a na jiná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 204 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 27 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo, stále se kolem 58 % podnětů týká oblasti PPV, 29 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 13 % se vztahuje k BOZP.
„V roce 2022 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 298 pokut v souhrnné výši 357 162 500 Kč,“ uvedl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.
Vývoj počtu kontrol, uložených pokut a výše pokut v letech 2018 až 2022
| Ukazatel | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Počet kontrol | 22 995 | 25 834 | 15 852 | 14 443 | 18 553 |
| Počet uložených pokut | 4 045 | 3 562 | 3 101 | 3 526 | 3 298 |
| Výše uložených pokut (Kč) | 299 359 611 | 344 576 200 | 274 961 500 | 378 967 000 | 357 162 500 |
Výzvy pro inspekci práce pro následující období
Cílem je zefektivnit kontrolní činnost inspekce práce tak, aby byla snížena zátěž zaměstnavatelů, a to konkrétně cílenějším výběrem kontrol, dále prohloubením spolupráce s dalšími kontrolními orgány (Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce) a také zvýšeným důrazem na poradenství a osvětu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů.
Bude nutné rovněž odborně zajistit nové kontrolní působnosti, které budou spadat pod kontrolní dohled orgánů inspekce práce, jako jsou ochrana oznamovatelů a vysílání zaměstnanců v dopravě.
V neposlední řadě je cílem zaměřovat kontroly na rizikové oblasti, jako jsou aktuálně zastřené zprostředkování zaměstnání a pracovní podmínky zahraničních pracovníků (včetně držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny).
Nový zákon o vyhrazených technických zařízeních je tady
Zákon, kromě požadavků na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení (VTZ) a ochranu zdraví při práci při používání VTZ, upravuje i výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu VTZ, práva a povinnosti osob provádějících obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny a práva a povinnosti osob, které VTZ provozují. Dále též řeší předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na VTZ a vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních.
VTZ (stanovená tlaková, zdvihací, elektrická a plynová zařízení) se podle míry rizika zařazují do tříd, skupin a podskupin, přičemž zařízení s největší mírou rizika se zařazuje do I. třídy. Musí být podrobovány stanoveným kontrolám, zkouškám a revizím, které slouží k ověření jejich stavu. Až do doby jejich rekonstrukce, tedy nahrazení stávajících nevyhovujících částí novou nebo modernější částí, se stav VTZ posuzuje podle právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP účinných v době uvedení zařízení do provozu.
Nový zákon také stanovuje požadavky odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím. Osoby pro výkon těchto činností a prací se dělí do tří skupin, a to osoby znalé (osoby pro samostatnou činnost, osoby pro řízení činnosti a revizní technici), osoby poučené a osoby školené (seznámené). Za osoby seznámené jsou považovány osoby, které nejsou znalé, ani poučené, ale jsou však školené ve smyslu zákoníku práce. Zákon stanovuje požadavky na osoby znalé a na osoby poučené, OSOBA ODPOVĚDNÁ ZA VYHRAZENÉ TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ je nově určená funkce v provozu.
Jak je to nově s revizemi elektrických zařízení
Dne 1. 7. 2022 vstoupil v účinnost zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Spolu s ním vstoupily v platnost jeho prováděcí předpisy – nařízení vlády. K elektrickým zařízením a práci na nich se vztahuje nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, které nahrazuje vyhlášku č. 73/2010 Sb., a z části vychází z požadavků technické normy ČSN EN 50110–1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zřízeních – Část 1: Obecné požadavky. Vyhlášku č. 50/1978 Sb. nahrazuje nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.
Podle NV č. 190/2022 Sb. se nadále za vyhrazená technická elektrická zařízení nepovažují:
a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V, pokud nejsou určeny pro pevné připojení k elektrické síti,
b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,
c) zdravotnické elektrické přístroje,
d) elektrické strojní zařízení,
e) elektrické zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí nepřevyšujícími bezpečné hodnoty podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Zařízení uvedená v bodech a–d a některá z bodu e jsou stanovenými výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, u kterých je bezpečnost při uvádění na trh nebo do provozu ošetřena prováděcími předpisy, příslušnými NV k těmto zákonům.
Během provozu se na jmenované výrobky vztahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Dle tohoto NV § 4 musí být kontrola zařízení prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, případně průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
Pro ověření bezpečnosti elektrických spotřebičů apod. nadále platí technická norma ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání spolu s normami ČSN EN 50678 Obecný postup pro ověřování činnosti ochranných opatření spotřebičů po opravě a ČSN EN 50699 Opakované zkoušky elektrických spotřebičů.
Pro opakované ověření bezpečnosti elektrického zařízení strojů nadále platí harmonizovaná technická norma ČSN EN 60204–1 v platném znění a normy v ní uvedené apod.
Elektrické spotřebiče, stroje apod. nadále zůstávají elektrickými zařízeními a odbornou způsobilost k činnosti na nich určuje zákon č. 250/2021 Sb. § 19., NV č. 194/2022 Sb. pak odbornou způsobilost k výkonu na elektrických zařízeních upřesňuje.
Osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice vydaná před dnem nabytí účinnosti NV č. 194/2022 Sb. se dle § 10 považují za doklad o odborné způsobilosti podle tohoto nařízení, přičemž
a) pracovník znalý a pracovník znalý pro samostatnou činnost je považován za elektrotechnika podle tohoto nařízení a
b) pracovník pro řízení činnosti, pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pro řízení provozu je považován za vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení.
Ověření bezpečnosti elektrických spotřebičů, strojů apod. – zkoušky a případně revize podle výše uvedených předpisů a technických norem může vykonávat dle osoby zodpovědné za elektrické zařízení a zhodnocení rizik, osoba znalá, to je podle § 5 NV č. 194/2022 Sb.:
a) osoba znalá pro samostatnou činnost („elektrotechnik“ dříve podle vyhl. č. 50/1978 Sb. § 5 a 6);
b) osoba znalá pro řízení činnosti („vedoucí elektrotechnik“ dříve podle vyhl. č. 50/1978 Sb. § 7 a 8);
c) revizní technik (§ 8, E1X, E2X, dříve podle vyhl. č. 50/1978 Sb. § 9).
Důkazem o provedené zkoušce, kontrole nebo revizi je protokol o zkoušce, kontrole, případně revizní zpráva. Podpis a razítko na protokolu by měly být od právnické či podnikající fyzické osoby s patřičným osvědčením a oprávněním.
Použité přístroje k ověření vlastností elektrických zařízení (spotřebičů, strojů apod.) musí splňovat požadavky příslušných technických norem, musí být náležitě kalibrovány.
Musí mít řidič kamionu školení vazače?
DOTAZ :
Jsem řidič kamionu. Ve firmě mám nakládat ocelové dráty o váze 1 tuna/ks. Nakládka je prováděna jeřábem a řidič má sám navádět jeřábníka a odvazovat břemena. Je potřeba nějaké školení? Mohu odmítnout tuto práci z důvodu BOZP?
Ano, můžete odmítnout, když nejste proškolen. Zákoník práce v 103 odst. 1 písm. a) ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. A podle § 106 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Podle § 12 nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, osobou způsobilou k vázání břemen je fyzická osoba splňující požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, která absolvovala školení s praktickým zácvikem pod dozorem kvalifikované osoby provozovatele zařízení; absolvovala zkoušku před zkušební komisí.
Vazač musí být podle normy ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně:
a) kompetentní;
b) starší 18 let, mladší osoba může pracovat pouze pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku;
c) zdravotně způsobilý s důrazem na zrak, sluch, reakce a pohyblivost;
d) fyzicky schopen manipulovat s příslušenstvím pro zdvihání;
e) schopen určit hmotnost a těžiště břemene, vzdálenost, výšku a průjezdnost;
f) v příslušném rozsahu zaškolen ve způsobech vázání;
g) schopen zvolit příslušenství pro zdvihání vhodné pro přepravované břemeno;
h) zaškolen ve znalosti dorozumívacích znamení a jejich používání;
i) schopen podávat přesné a zřetelné slovní pokyny v případě použití akustických zařízení (např. vysílačky)
a musí být schopen je ovládat;
j) schopen zahájit a řídit bezpečně pohyby jeřábu a břemene;
k) musí mít příslušné oprávnění k vázání břemen.
Stanovisko SUIP ke školení pro práci ve výškách
Bezpečnost ve stavebnictví
Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb. Práce ve výškách patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů.
Práce ve výškách ochrana před pádem pády OOPP stavby stavebnictví kontroly
I když právní předpis, který řeší problematiku práce ve výškách – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, upřednostňuje jako ochranu proti pádu z výšky a do hloubky kolektivní ochranu, a to zejména technickou konstrukcí, zábradlím, záchytným lešením, sítěmi nebo dočasnou stavební konstrukcí, jsou v praxi ve většině případů používány jako ochrana proti pádu osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) proti pádu. Vzhledem ke skutečnosti, že nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, provádějí většinou podnikající fyzické osoby, tyto používají výhradně OOPP pro práci ve výškách zvláště z finančních důvodů. Zde ovšem nastává problém ohledně názoru, který je rozšířený zvláště právě mezi podnikajícími fyzickými osobami, že práce s pomocí OOPP je nebezpečná a také zdržuje. Dále pak zaměstnanci spoléhají na to, že obvykle pracovali bez zajištění a nikdy se jim nic nestalo. Podnikající fyzické osoby vykonávají nebezpečné práce berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor.
Dalšími subjekty provádějící práce ve výškách jsou sdružení podnikatelů nebo malé organizace. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají pravidelné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány. Zaměstnavatelé mnohdy neurčují způsob a místo kotvení, nezpracovávají technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťují pro zaměstnance provádějící práce pomocí OOPP proti pádu řádné školení ze způsobu jejich používání. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému, tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce. Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jsou jednotlivé spojovací prostředky používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo jsou používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu a pohyblivé zachycovače pádu. Pracovníci provádějící práce ve výšce také často mají nasazený pouze zachycovací postroj bez spojovacích prostředků, kotevního lana, kdy toto použijí až v okamžiku, kdy je na jejich pracovišti prováděna kontrola.
Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.